pondělí 15. října 2018

Jak se dělá buřtguláš?

12.10.2018.
Na schůzku jsme vyrazili k Jöklově skále. Každý dostal za úkol přinést některé potraviny (brambory, buřty, koření, vodu) a hlavně misku s lžíci.         
Pak už jen zjistit, co nám chybí..........
Ano ....správně, je to dřevo. Ale není problém....chlapáci to zvládli raz, dva...Luboši, stačí tolik dřeva?
Pak taky na čem budeme vařit......taky nebyl problém....
Pak malí Polreichové čistili, krájeli (někteří u cibule i plakali). Každý se snažil aby bylo vše hoto co nejrychleji..... jsou ale šikovní, co?
Také jsme zapojili do práce nováčka - Gitu Háasovou z Březné...
Jde jí to, že?
Vaření občas připomínalo pekelnou kuchyni.....
Že by to bylo ,,Abraka dabra"......?
Neéééé :-) Vařilo se pěkně podle receptu......s náležitými ingrediencemi
No už to vypadá, že by to snad byl i buřtgulášek? ,,Marcelo, ještě není hotovo"?

Vydrž prďka, vydrž.
 Hlavně si nachystat misky a lžíci.....
Že by někdo zapomněl??????? Měli jsme i pro ty co zapoměli. No a pak? Hurá do buřguláše...
Chutnalo a guláš mizel a mizel.....
Je vidět, že se opravdu povedl. Schůzka byla o hodinu delší (s tím se počítalo a rodiče se nestrachovali o svá dítka). Počasí k nám bylo také velice přívětivé......co si více přát?
Vše jsme zvládli na jedničku. Nikdo se neřízl, každý pomáhal.......prostě dobrá parta.

 

Hry a učení

V pátek 5.10.2018 jsme schůzku začali trošku netradiční hrou. Rozdělení do dvou skupin a kdo nejdříve přinese z lavóru plném vody své jablko. Ju, malý detail, bez použití rukou. Jak to dělali?
Ano, správně. Za použití zubů. Každý měl jinou techniku, ale je vidět, že si zuby čistí a mají je dobré...
Jinak by je nedonesli. Nu, někteří se i ztrochu u toho ,,umyli", ale to nikomu nevadilo. Hlavně, že jablko donesli všichni.....
No a aby nám nebyla zima, použili jsme osvědčenou metodu na zahřátí - lano.
To se roztočilo a pěkně z jedné strany podběhnout a z druhé přeskočit. Není to tak jednoduché, vypočítat si správný čas na start....
Většina to ale zvládla. Navštívil nás bývalý člen Thomas Kiss (no bývalý, jednou skaut-navždy skaut), pracující v zahraničí a ukázal nám jak se správně dělají dřepy.
 Jak je vidět, není to tak jednoduché....že by jsme to v tělocviku neprobírali??????
Ou.....už mě bolí záda :-)  Trocha pohybu nikomu neuškodí...
Také jsme se učili. Rozděleni do dvojic jsme dostali za úkol něco z toho co jsme se naučili a hlavně co známe, naučit ostatní. Tak jsme se dozvěděli, kdo je zakladatel světového skautingu, jak se dělá uzel (zkracovačka), něco ze zdravovědy..... 
Ani jsme si neuvědomili jak čas běží a že už musíme domů. Tak za týden.


čtvrtek 4. října 2018

Střediskový oheň 2018

V pátek 28.10.2018 jsme jeli do Zábřeha na Skaličku. Každý rok sem jezdíme v tuto dobu na náš Střediskový oheň. Letos byl poněkud netradiční. Zahájili jsme jej sázením stromků na Humenci, za účasti zábřežského starosty (a našeho člena bratra Lyšáka) ke stému výročí vzniku Československa.
Každý oddíl, či skupinka si zasadila svůj stromek. Náš je tento....
Všichni přiložili ruku k dílů a práce nám šla od ruky....

Na konec Lena přivázala na náš strom trikolóru....

Dalším bodem programu byly dvě hry pod taktovkou skautů ze Zábřeha.
V první hře se sbíraly barevné lístečky na vyplnění mapy...
Ve druhé hře se musela přenášet voda (bez jiných pomůcek) a tak se brala do dlaní, úst a pod. Muselo se naplnit co nejvíce petek a s nimi obsazovat, dle pravidel, volná území. Ano, mokrých dětí bylo dost :-)
Naši skauti byly družstvům velkou oporou.
Pak už začala poslední část programu....
...ano byl to oheň.....
Je opravdu vidět, že naše středisko patří k největším na okrese.
Zpívalo se, vyslechli jsme něco z historije o vzniku naší republiky....
 Vše má svůj konec a my museli na autobus.Každý kdo se zúčastnil viděl, že naše středisko má pevnou členskou základnu. Další oheň bude ve Štítech, ale o tom až v listopadu.













Brigáda Dolní Morava

V sobotu 22.9.2018 jsme vyrazili na sjezdovku uklízet kamení.
Ne. Zrovna tuhle sjezdovku čistili skauti ze Zábřeha. My jsme měli tu boční - delší.
První třetina sjezdovky se sbírala v pohodě, ale na další už toho bylo hodně a velké kameny.
Nakladač měl v prudkém svahu co odvážet. K naší lítosti jsme všechno nestihli udělat. Ještě, že s námi byli i rodiče a vydatně nám pomáhali. Bez jejich pomoci by jsme toho zvládli o hodně míň.
Za odměnu jsme dostali buřta a pití. Pak jsme dostali volnou vstupenku na Stezku v oblacích - teda kdo chtěl....

Výhled byl nádherný.....
Pak už jen na lanovku.....
a domů. Odpočinek si zasloužil každý z nás.





neděle 22. července 2018

Tábor 2018

Na tábořiště jsme se přesunuli v sobotu večer 30.6.2018 z Valteřic. Postavili jsme jídelnu (vojenský stan) a tři naše stany. Byla už dost tma a tak po večeři jsme šli spát.
Druhý den dorazili Studýňáci a začal tábor. Postavil se zbytek stanového městečka, kuchyně, latrýny, umývárka. 

První slavnostní nástup.
Zasekla se sekera práce
Oddíl se rozdělil do družinek a začala celotáborová hra. Jelikož jsme byli u bunkrů, letošní téma bylo Mobilizace 1938. Každá družinka´si zhotovila svou vlajku a plnila stanovené úkoly.

Jen jsme si nehráli. Dozvěděli jsme se o roce 1938. O opevnění a výzbroji naší tehdejší armády
Díky velké podpoře správců bunkrů, jsme si zastříleli z dobových zbraní i z těch trochu modernějších
Nebyli jsme jen na táboře. Jelikož sluníčko intenzivně svítilo a hřálo, zajeli jsme si ina bazén do Jabloného nad Orlicí
                                                                  Zašli na pizzu
 Měli jsme i dvě návštěvy. Jednu z radnice města Štítů. Hned jsme s nimi dali soutěž v opičí dráze a střelbě ze vzduchovky - vyhráli jsme ;-)
                                Druhou byli Šawani ze skautského střediska Zábřeh.
                       To by nebyl tábor aby jsme si na oběd každý neočistil svůj příděl brambor...
                                       Nebo si nezaspívali večer u táborového ohně
Tábor uběhl velice rychle. Poslední noc někteří spali ,,pod širákem"
Nu a kdo to všechno měl na svědomí? No naše oddílová parta, bez které by tohle všechno nešlo..
                                                      Tak zase příště...............