Máme domluvenou výpravu, ale počasí nás děsí.Vše se rozhodne v deset ráno. Marcela má inventuru v práci, ale v deset vyjde ven a rozhodne. Neprší, je zataženo,ale neprší... jedeeeeemeeééé.
Sejdeme se 10:45 na náměstí, za chvilku nám jede bus směr Písařov.
Vydáme se do kopce, neprší, je nám fajn, nálada dobrá.
Po cestě nabereme Tobika, Sokola a kluky. Jdeme vlastně do neznáma, krásnou lesní cestou.Je mokro,ale ne tak, že bychom to nezvládli. Děláme přestávky na občerstvení. Mladší členi se po půl hodině ptají, kdy tam budeme...aha to neví co je čeká 🤔
Míjíme pomník. Jsou zde fotky. Jde o zajímavý příběh dvou lidí, kteří zde zemřeli po zásahu bleskem. Je zde vše popsáno a tak se zdržíme, především holky to velmi zaujalo.
Mladší jsou unavení, nejsou zvyklí chodit. Míříme tedy šiškami do stromů, potkáváme krásné velké mraveniště. Vyrávíme si legendy a historky, co se zde stalo, až se ztrácíme v tom co je a není pravda.
To, že jsou zde vidění a na fotopasti zachycení vlci, smečka pěti kusů, to pravda je a tak chvíli jdou všichni pospolu a pěkným tempem...co kdyby....ale ne, děti jsou ujištění, že bychom je chránili, ale člověk se zamyslí....
Otočíme to v to, že můžeme být pyšní a rádi, že kolem sebe máme takovou přírodu...
V lese je schovaný partyzánský bunkr. Legenda praví, že přesně 15.4. tedy dnes????ano dnes... vždy po roce se kolem bunkru zjeví duch místního partyzána. Jdeme se k bunkru podívat.
Děti lezou do bunkru, vypadá malý ,je vykopán v zemi...šest dětí a ještě vedoucí??? Je ticho...tma, zákaz baterek a mobilů.abychom případné přítomné duchy nevyplašili...
Aaaaaa...ozve se řev, křik a cizí jazyk...co to je??? partyzáni a dva...
Všechny děti utekly z bunkru tak rychle, že Marcela nevěděla vůbec kde je, co se děje. Ve tmě zůstala sama😂
Zjevení partyzánů bylo překvapení, ale byli to milí chlapci, kteří nás nechali střílet ze vzduchovky, odpověděli na naše dotazy a pak se vypařily..prý za rok, možná.... rozhodně vedoucí do bunkru šla zachránit jen Saška, Klárka a Verča... Jára strachy došel vždy jen ke vchodu, ale snažil se a po zjištění že vedoucí žije šel s holkama dovnitř.
Zážitek krásný... pokračujeme dál po cestě. Míjíme pruh v lese, kde nás překvapí teplo, ale opravdu teplý vzduch, přitom šlo o otevřený prostor... zvláštní co se v tom lese děje.
Vlky nevidíme, ale vidíme úsek lesa zlikvidovány lidskou rukou, asfaltka tady??? katastrofa.
Cesta nám utíká, začínáme být utahaní,ale nálada stále pohodová.
Dojde do Písařova k místu Zašiv. Opečeme buřty a spadne pár kapek. Jdeme do hospůdky, kde je příjemné teplo. Jsme unavení, ale....Kofola, brambůrky, oplatek...dobili jsme baterky. Děti jdou hrát ven hry Hrají všichni pohromadě, malí, velký všichni. Mistní se diví a Marcela je pyšná..je to parta.
Je čas jít na bus a to už je pro některé nadlidský úkol. Děti jsou unavené, ale nálada je stále pohodová. Ne už to nejde a Míra bere Jiříka na záda, Samík s bolestí zřejmě nataženého svalu na noze jde statečně, Jára mlčí...známka únavy 😂
Bus přijede a my jsme opravdu spokojení,tato výprava se povedla.
Žádné komentáře:
Okomentovat