Dnes jsme se díky krásnému, slunečnému počasí sešli všichni už v 15 hodin...
V parku se rozléhal smích nejen děti, ale i Marcely. Vymýšleli jsme blbinky na bobech, saních a lopatách. Děti zužitkovaly kurz první pomoci den před schůzkou. Především starší nahlas přemýšleli,co by kdy by.....
Naštěstí nic, hry a naše blbinky se obešly bez úrazu, za což jsme se rádi.
Na sněhu nesměla chybět naše oblíbená indiánská honička. Děti zahráli dvě hry a byl čas, odevzdat naše nejmenší rodičům.
Ostatní se rozhodli, spíše na popud kluků... že nebudeme v klubovně,ale půjdeme se podívat na nádraží, kde již týden stojí \Legiovlak. Jediný v Čechách a stojí u nás...
No tak to je něco.
No jo, ale pánové co tam byli ,byli velice nepříjemní... chtěli jsme odejít,ale.....to by nebyla naše Marcela, kdyby to vzdala. Zaklepaly jsme na jeden u vagónů a tam, byl mladík, který patřil přímo k osádce vlaku a co víc, byl znalý historie, jelikož je to přímo pán, který pracuje v muzeu...
Wow
Rozvykládal se tak, že jsme málem všichni umrzli. Ale bylo to úžasné. Velice děkujeme, Nejen že zaujatě vykládal co byli legionáři, ale nakonec vytáhl i uniformu, čepici, pásek se zásobníkem na náboje.
Děkujeme, je úctyhodné, jak se parta dobrovolníků dokáže starat a šířit historii...je důležité na toto nezapomínat!
Z nádraží jsme běželi, nejen zima, ale čas nás teda hodně tlačil. Fajn,tak nám nestačí už ani tři hodiny na schůzku.😁
Ochotný taťka Jarda nás na dvakrát převezl ke klubovně . Rodiče pardón,ale zpoždění bylo nakonec jen pár minut.
Žádné komentáře:
Okomentovat